Cyklojízdy.cz - pražské cyklojí­zdy

Města cyklojízd: Praha | Brno | Plzeň | Ostrava | Liberec

Obsah:

FAQ

ČASTO KLADENÉ DOTAZY (Frequently Asked Questions)

Co je cílem cyklojízd?

Jedním z hlavních cílů je vyvolání širší diskuse o cyklistice jako zdravém a ohleduplném způsobu dopravy po městě. Cyklojízdy jsou zároveň jasnou podporou a silným argumentem pro ty, kdo za městskou cyklistiku lobbují na magistrátu a dalších úřadech. Díky tomu mohou pomoci podstatným způsobem urychlit změny v přístupu k cyklistice a jejímu vnímání jako plnohodnotné součásti dopravního systému. To se pak přirozeně projeví i při plánování dopravích opatření, výstavbě komunikací či územním plánování, kdy na cyklisty bude systematicky pamatováno.V neposlední řadě cyklojízdy fungují jako setkání lidí, kteří na kole po městě jezdí, i těch, kteří by chtěli, ale zatím se bojí.

Kdo jezdí na cyklojízdy?

Na cyklojízdách je možné vidět lidi všeho věku – od dětí až po důchodce, různého vzdělání i politických názorů. Účastníky cyklojízd spojuje jedna věc – považují kolo za normální dopravní prostředek ve městě.

Jak se na cyklojízdu s kolem dostanu?

Místo startu na Staroměstském náměstí bylo vybráno tak, aby bylo velmi dobře a bezpečně dosažitelné pro co největší počet lidí na kole i metrem. Z vybraných míst po Praze budou vyrážet průvodci, ke kterým se můžete připojit. Podrobné informace, rady a tipy včetně mapek naleznete na http://www.prahounakole.cz/cyklisticky-slabikar/prehled-tras/.

Jsou cyklojízdy konfrontační?

Cyklojízdy se snaží konfrontaci vyloučit a být pokojným happeningem a oslavou pohybu na dvou kolech. Většinou na konfrontační povahu cyklojízd poukazují ti, kteří se žádné nezúčastnili. Celkové vyznění cyklojízd je velmi přátelské, je to spíše přívětivá nabídka než hrozba. Nejlepší je udělat si vlastní názor a přijet se podívat osobně.

Konají se cyklojízdy i v zahraničí?

Ano, cyklojízdy se v různých formách jezdí ve městech po celém světě a účastní se jich tisíce lidí. Například v Berlíně (250 000 účastníků), Paříži nebo v Portlandu se jezdí čistě pro radost, v Budapešti (50 000 účastníků) se zase cyklojízdy staly mocným nástrojem, jak přitáhnout pozornost k záležitosti cyklistiky a ukázat politikům, kolik lidí by rádo jezdilo po městě na kole. Cyklojízdy se tam zúčastnil i prezident László Sólyoma. Více podrobností a záznamů ze zahraničních cyklojízd naleznete v sekci ODKAZY.

Kde, kdy a jak cyklojízdy vznikly?

Velké demonstrace za městskou cyklistiku se konaly například již na začátku osmdesátých let v Kodani, cyklojízdy jako takové vznikly až v roce 1992 v San Franciscu. Původní myšlenka vzešla z filmu Return of the Scorcher, kde si v jedné scéně kamera všímá, jak se v Číně cyklisté prodírají místní dopravní džunglí. Když přijedou na rušnou křižovatku, čekají, až se jich nasbírá větší počet — dosáhnou kritické masy — a potom přes křižovatku dohromady všichni bezpečně přejedou. Americké cyklisty napadlo, že by mohli podobný model použít doma. Pokud se sejde dostatečný počet lidí, budou vzácně moci bezpečně projet jinak nepřátelským městem. Název Critical Mass ale znamená víc. Vyjadřuje postupné budování kritického počtu lidí, který již dokáže vyvolat změnu. Představuje masu lidí, kteří jsou kritičtí ke stávajícímu stavu dopravy.

Jak dlouho se v Praze jezdí velké cyklojízdy?

První větší pražská cyklojízda se jela na jaře 2006 a zůčastnilo se jí na 350 lidí. V září toho samého roku na cyklojízdu přijelo 1200 lidí. Letošní dubnové cyklojízdy se zúčatnilo přes 800 lidí, což bylo vzhledem k nedostatečné propagaci překvapivě velké číslo. Na podzimní cyklojízdu očekáváme asi tři tisíce cyklistů.

Proč by lidé měli jezdit po městě na kole?

Cyklistická doprava je ve městě velmi dobrou alternativou k jízdě autem. Zvyšuje celkovou bezpečnost lidí, zpříjemňuje prostředí v ulicích, nespotřebovává pohonné hmoty, nezvyšuje výši hlukové zátěže ani množství prachových částic rozptýlených ve vzduchu, umožňuje zdravý pohyb. V neposlední řadě se jedná o alternativu lacinější oproti provozu motorového vozidla.

Auta jsou přece nebezpečná všude stejně, proč by to zrovna v Praze vyžadovalo nějaká specifická opatření?

Nejedná se o specifická opatření. Naopak, chceme dosáhnout co nejdříve toho, co je v mnoha evropských městech už dávno samozřejmostí. Integrací prvků cyklistické infrastruktury (vyhrazené pruhy, předřazené pásy apod.) se bezpečnost provozu zvyšuje.

Také vás může napadnout…

Lidé nemají zájem jezdit po Praze na kole.

Není pravda, že v Praze nejsou lidé ochotní se dopravovat po městě na kole. Jen jim k tomu chybí podmínky. Bojí se jezdit v provozu.. Jak ale ukázal výzkum ÚDI z roku 2002, 30% dospělých Pražanů by používalo jízdní kolo na cesty do školy nebo do práce, kdyby k tomu měli vytvořené podmínky. V současné době se podíl cyklistické dopravy v Praze odhaduje na pouhá 2 %. Cyklojízda umožňuje, aby lidé mohli ukázat ochotu jezdit na kole. Jinak by zůstali neviditelní.

Prostor pro cyklistiku je už teď dostatečný a skoro nikdo ho nevyužívá.

V Praze stále neexistuje síť bezpečných tras, které by umožňovaly přepravit se z bodu A do bodu B na kole rychle a bezpečně. Stávající cyklistické stezky jsou konstruovány téměř výlučně pro rekreační pohyb, ale nikoli pro cyklistickou dopravu. Vždyť i „nejslavnější“ cyklistická stezka vlastně cyklistickou stezkou není. Je to městská cyklotrasa, na které je několik míst, označených jako společní stezka pro chodce a cyklisty. Je přerušovaná značkami jako „Cyklisto sesedni s kola“ nebo „Cyklisto veď kolo“, navíc vede místy po komunikacích společných s automobilovým provozem.

Cyklojízdy jen blokují dopravu a naštvou hodně lidí.

Praha je v podstatě trvale ucpaná i bez cyklojízd. Těch pár minut zdržení už tak pomalého automobilového provozu stojí za to, aby cyklisté ukázali, že jsou tady, že jich není málo, že se chtějí po Praze pohybovat na kole. Někteří by dokonce vyměnili dosavadní způsob dopravy autem za kolo.
Na posílení cyklistické dopravy v Praze vydělají všichni. I ti, kteří s akcemi typu cyklojízd nebudou zpočátku souhlasit. I oni pak budou dýchat čistý vzduch a nebudou na každém kroku ohrožováni hustým automobilovým provozem.

Cyklojízdy nic neřeší, je to jen samoúčelné srocení davu.

Cyklojízdy umožňují zájemcům o cyklistickou dopravu osahat si, jaké to je jezdit po pražských ulicích na kole. Pro mnoho lidí je to jediná možnost, jak si to zkusit, protože osaměle se do provozu bojí – hlavní problém Prahy je přemíra automobilismu. Cyklojízdy chtějí ukázat, že existuje výhodnější, zdravější, levnější a pro mnoho cest podstatně LEPŠÍ alternativa. Jejich poselství míří jak směrem k (prozatím převážně motoristické) veřejnosti, tak i směrem k odpovědným místům, zvláště k pražskému Magistrátu.

Po cyklojízdě stejně všichni zase odloží kola a maximálně je vytáhnou na nějaký výlet mimo Prahu.

Cyklojízda rozhodně motivuje účastníky k použití kola i mimo ni. Na základě svých prvních zkušenost ze skupinové jízdy člověk snáze najde odvahu vypravit se i sám do provozu.

Je třeba jednat se zastupiteli, ne demonstrovat a zbytečně ostatní naštvat.

S magistrátními úředníky i se zastupiteli jedná mnoho představitelů nevládních organizací. Jejich původně zanedbatelný vliv v posledních letech silně vzrostl. Mimo jiné pomohly i cyklojízdy, které je zviditelnily a ukázaly, že za nimi stojí slušná síla voličů.
Jednání probíhají souběžně a mají své viditelné výsledky – například cyklistický pruh v ulici Na Slupi, nový generel cyklostezek nebo Greenway Botič.

Účastníci cyklojízd na sebe chtějí jen upozornit, chtějí být za každou cenu nonkonformní.

Většina lidí se dnes dopravuje po Praze jinak než na kole, proto se cyklisté přirozeně odlišují. Není to ale odlišnost za každou cenu a rozhodně není cílem.
Ano, je potřeba na sebe upozorňovat, protože jinak si požadavků cyklistů odpovědná místa nevšimnou. Pokud na sebe budou cyklisté upozorňovat přijatelným způsobem, tj. bez nějakých násilných nebo nepřiměřeně nátlakových akcí, je to naprosto legitimní.

Cyklojízdy zneužívají cyklisty k politickému boji.

Nejde tu o politické cíle, ale o věc samotnou. Cílem je vytvoření dobrých podmínek pro cyklistickou dopravu v Praze, nic víc, nic míň.

Jezdit po Praze na kole je úchylka.

Úchylka by to byla, kdyby cyklisté dělali něco špatného nebo zavrženíhodného. Ale jízda na kole po Praze je daleko ohleduplnější vůči jejím obyvatelům. Neohrožuje okolí jako pohyb motorového vozidla, nezabírá cenné místo na parkování, neprodukuje škodlivé zplodiny, nezvyšuje prašnost prostředí. Město by si mělo přát co nejvíce takových „úchylek“.

Na kole v Praze bych si připadal jako osamělý blbec.

Zpočátku to chce trochu odvahy. V historii lidstva není známý případ, že změnu k lepšímu by od začátku prosazovala většina společnosti.
Cyklojízda může dát právě vám na srozuměnou, že ve své touze jezdit po Praze na kole nejste sám. I když právě nikoho nepotkáte, víte, že takových jako vy jsou v Praze stovky a možná tisíce.

Po Praze jezdí na kole jen ekoteroristé, máničky, příznivci adrenalinových sportů…

Cyklojízda není jen pro mladé a nevybouřené. Účastníci představují opravdu široké věkové spektrum – od malých dětí po víceméně důchodový věk. Možná by se účastnící dali charakterizovat slovy: na cyklojízdy jezdí lidé, kterým není jedno, kde žijí.

Kolo nenabízí pohodlí, rychlost a osobní image.

Pokud někdo jezdí autem jen proto, aby předvedl své společenské postavení, tak je to spíš smutné. Jinak – co je pohodlného a rychlého na tom, když musím desítky minut, ne-li celé hodiny stát nebo poskakovat v zácpě v oblaku jedovatých zplodin? A osobní image to rozhodně taky nezvedne.
Pokud jde o rychlost, kolo je v kompaktním městském prostředí nejrychlejším dopravním prostředkem na vzdálenost 3-5 km.

Ale jezdit po městě na kole není zdravé, dýchám výfukové plyny.

Částečně máte pravdu.I když nad tím by se spíše měli zamýšlet ti, kteří výfukové plyny produkují. Skutečnost je ale taková, že cyklista vdechuje méně škodlivin než řidič auta. Vzduch v autech je totiž mnohem více znečištěn než venkovní vzduch, který dýchají cyklisté. Cesta na kole podél frekventované silnice je tak zdravější než cesta autem, i když vezmeme v úvahu zvýšenou námahu a intenzivnější dýchání cyklisty. K tomuto závěru dospělo i americké sdružení Indoor Air Quality Association. Podle jejich výzkumu jsou na tom cyklisté lépe i ve srovnání s klimatizovanými automobily. Takže tato nevýhoda cyklistické dopravy je opravdu jen zdánlivá. Cyklista kromě toho může volit trasy, kde se největší koncentraci automobilového provozu a tím i škodlivin z výfuků vyhne.

I když bych měl možnost přepravit se do práce na kole, přijedu pak zpocený a nemám se kde osprchovat.

Tohle je spíš otázka pro zaměstnavatele, aby umožnil parkování či úschovu kol a alespoň základní hygienu pro zaměstnance, kteří přijedou na kole. Kromě toho určitá část cyklistů to nebude mít do zaměstnání tak daleko, aby se zpotili více, než kdyby šli pěšky. Záleží také na stylu jízdy. Přeprava do zaměstnání nevyžaduje sportovní styl jízdy, při kterém by se člověk výrazněji potil.

Lidé stejně nezmění své chování. Kdo si zvykl na automobil, bude ho používat i nadále.

Mezi motoristy je spousta takových, kteří vlastně své auto používají z donucení. Kdyby měli jinou možnost, velmi rádi přesedlají třeba na kolo.
Apel cyklojízd určitě nenajde odezvu úplně u všech, část lidí možná donutí k zamyšlení se nad svým chováním. Pro některé účely je ve stávajícím prostředí automobil stěží nahraditelným dopravním prostředkem, v mnoha případech je však možné pro vykonání dané cesty najít plnohodnotnou náhradu.

Cyklisté chtějí expandovat na úkor motoristů.

Ne tak docela. Automobilová doprava ovládla už většinu veřejného prostoru, veškeré komunikace a dokonce i pravidla silničního provozu jsou šita na míru právě motoristům. Jedná se tedy o nerovnovážný stav, který je třeba napravit. Cyklistická doprava se musí stát plnoprávným druhem dopravy, což se neobejde bez odstranění této nerovnováhy. Rozhodně se ale cyklisté nechystají automobilovou dopravu z Prahy vytěsnit., ale chtějí dopravní infrastrukturu s motoristy sdílet.

Většinu problémů pražské dopravy je přece možné řešit vzájemnou ohleduplností.

Hustota pražské automobilové dopravy dosáhla již takového stupně, že by produkovala rizika na každém kroku, i kdyby byli všichni řidiči maximálně ohleduplní. V tuto chvíli je nezbytné systémové řešení.

Na okrajích Prahy a v jiných městech je situace podstatně lepší – lidé odtamtud cyklojízdu nepochopí.

To je do určité míry pravda. Ale i lidé z okrajů Prahy jezdí na cyklojízdy a i oni často dost pravidelně zažívají infarktovou dopravní situaci v centru, protože zde pracují nebo sem jezdí nakupovat či za kulturou.

Proč musí cyklisté nutně jezdit přes centrum města, když mohou pro převoz bicyklu použít metro?

Každý člověk se může svobodně rozhodnout, zda dá přednost kombinovné dopravě či přesunu po vlastní ose. Navíc dokud je dopravních cyklistů tak málo jako v současné době, nemusí přeprava jízdního kola metrem přinášet větší komplikace. Ale na masovější převážení kol pražské metro není stavěné a kapacitně takový nápor zvládnout nemůže. Pokud má být cyklistická doprava alternativou pro automobilovou, musí být i v centru dostatečná infrastruktura pro cyklistickou dopravu.

Masovější rozšíření cyklodopravy by vedlo k poklesu HDP (menší odbyt aut, česká ekonomika je závislá na automobilovém průmyslu).

Hrubý domácí produkt je ekonomická veličina, která nemá přímou vazbu na životní úroveň obyvatelstva. Co nám pomůže, že se zvedne HDP, když budeme dýchat zkažený vzduch a každou chvíli někoho z nás přejede auto? Měřítkem musí být kvalita života a ta se dá zajistit i při relativně nižší hodnotě HDP. Velká část vytvořeného HDP jde zase jen na účely zvyšování HDP a reálné životní úrovně se vůbec nedotkne. HDP a jeho růst nesmí být cílem, nýbrž prostředkem ke zkvalitňování života lidí.

Hustší cyklistická doprava přinese jiné problémy.

Určitě. Ale budou to problémy zcela jiného charakteru a v úplně jiné rovině nebezpečnosti než problémy s automobilovou dopravou. S rostoucím podílem cyklistické dopravy jistě budou muset růst i investice do cyklistické infrastruktury, například do semaforů pro cyklisty. Ale pořád to bude kapka v moři ve srovnání s objemem prostředků investovaných do infrastruktury pro motoristy.


« zpět na titulní stránku

 

Kontaktujte nás na info@cyklojizdy.cz. Cyklojízdy podporují...

 na titulní stránku