Obsah:
Cyklojízda vzpomínková, veselá a… kontrolovaná?
Dnešní pohádkové vyprávění o cyklojízdě musím začít tím, že třetí srpnový čtvrtek vyšel v roce 2008 shodou náhod na čtyřicáté výročí vpádu “spřátelených armád” do tehdejšího Československa. Připomenutí těchto událostí na cyklojízdě bylo přiměřené: volba trasy kolem Českého rozhlasu a dalších pietních míst, položení kytičky. Kdo chtěl větší show, mohl si před jízdou udělat z kartonu růžový tank.
Až příjemně překvapivá byla účast — na dvě stovky cyklistů se před pěti lety scházelo tak na velké jarní jízdě – je fajn, že čím dál tím víc lidí po Praze jezdí a nebojí se to dát najevo. Cesta byla zábavná, růžově fotogenická (alespoň částečnou pozornost médií si i přes “nadupané” datum vydobyla) – a policejně zajišťovaná poněkud více, než by vzhledem k charakteru akce bylo zapotřebí.
Možná to bylo naším počtem, jdoucím již na hranici únosnosti při neorganizované jízdě. Možná to bylo datem, zatíženým daleko problémovějšími akcemi. Měl jsem zkrátka pocit, že policie neměla jistotu, jak se k nám tentokrát chovat. Dovedu si představit jejich obavy: Není ta dnešní cyklojízda nedejbože akcí skrytě politickou a tedy hodnou zvláštního zřetele? A i když ne – smí se to vůbec, nechat zrovna tenhle den samovolně probíhat akce, na kterých se bez nějaké větší organizace (jen proto že je třetí čtvrtek v měsíci) sejdou dvě stovky lidí, kteří dokonce ani nemají politický cíl?
Nu, situace se vyvíjela obvyklým způsobem. Na druhou půlku jízdy jsme dostali doprovod (který jsme vůbec nepotřebovali), takže policie dostala akci “pod kontrolu”. Dostali jsme n.-té vážné varování, že příště už se musí ohlásit organizátoři a kvůli blokování dopravy požádat o zvláštní užívání komunikace (že by proto, aby se CKJ mohla v případě potřeby zakázat?). Byla dána klasická odpověď – my dopravu neblokujeme, my jsme doprava. A u toho to zůstalo. Nevyskytly se větší konflikty, a i když k provokacím došlo (má žena je na takové situace magnet), nikdo si neodnesl víc, než rozporuplný zážitek.
Ale abych dnes nekončil tak pesimisticky. Cestu domů jsme jeli — už jen ve dvou — po podolské cyklostezce. Na některých sloupech už visely samolepky zvoucí na velkou zářijovou cyklojízdu. Kombinace růžového tanku a městského kola budila zaslouženou pozornost. A tak jsme se dočkali i zajímavých hodnocení tanku od míjených cyklistů, z nichž asi nejzábavnější asi byla tahle dvě:
“Máš parádní nárazníky!”
a
“Helé, růžoví pošťáci!”
Takže to nakonec byla vlastně sranda. Dobrou noc, děti!
Vráťa Filler, zdroj: PrahouNaKole.cz
Odkazy
- Zewl — fotoalbum z cyklojízdy/a>
- Roman Rogner — fotoalbum z cyklojízdy
- Cuketka.cz — fotografie z cyklojízdy
Kontaktujte nás na info@cyklojizdy.cz. Cyklojízdy podporují...